Jedna z mých komunikací mě propojila s asi 7 letou fenkou jménem Tilly. Starší psí dáma, která větší část svého života strávila na ulici, celý její příběh si můžeme jen domýšlet, ale jedno je jasné. Moc hezkého si toho s lidmi ani ostatními pejsky nezažila.
Tilly má nyní pěkný domov v centru pro pejsky Hand for Help, kam chodím pomáhat. Tilly se (zdá se) v centru poměrně daří. Má krásnou zateplenou boudičku, soukromý výběh, každodenní procházky, plno dobrůtek, mazlení. Je to už starší psí dáma a jeden z důvodů, proč jsem se s ní chtěly spojit bylo, že nás zajímalo, jestli by raději už dožila na místě, kde teď je nebo by se jí ještě líbila její vlastní rodina.
Toto téma nás napadlo proto, že se nám nedávno vrátila z nepovedené adopce a tato zkušenost jí poměrně poznamenala na její jinak veselé dušičce. Také nás samozřejmě zajímalo, jak se jí daří a co pro ní můžeme udělat, aby se cítila ještě jakkoliv lépe.
Když jsem se dostala během komunikace k tématu rodina, překvapila mě svou otázkou: co je to rodina? Nebyla jsem na tuhle otázku úplně připravená a trošku mě zaskočila. A právě proto tuhle konverzaci vnímám jako velmi důležitou, automaticky jsem totiž předpokládala, že přece každý musí vědět, co tím myslím, když řeknu rodina. Jenže ona to nevěděla. A pak mi došlo.. věděla jsem to vůbec já?
Tillynka mě přivedla k takové rychlejší sebereflexi. Došlo mi pár důležitých věcí o sobě a také to, že stejně tak velmi často předpokládám, že lidé vědí co myslím, když něco říkám. Jenže slova přeci nejsou úplně přesná a zejména tehdy, když nemluvíme ze srdce...
Jako lidé s lidskou řečí si koncepty v životě pojmenováváme slovy. Jenže co tato slova vlastně znamenají? Tato slova mají přesně takový význam, jaký jim přiřadíme a pro každého můžou znamenat úplně něco jiného. Slovo rodina samo o sobě vlastně vůbec nic neznamená a právě proto může pro každého tvora znamenat úplně něco jiného.
Když jsem se Tilly snažila vysvětlit, co tím tedy doopravdy myslím, sdílela jsem s ní tedy spíše pocity, které pro mě rodina po takové rychlejší introspekci znamená. Byly to pocity lásky, sounáležitosti, péče, důvěry, podpory, věrnosti.. také obrazy radosti, štěstí, objetí, společných chvil a na závěr hlavně pocit bezpečí.
Na oplátku mi Tillynka poslala pocity vděčnosti a také touho, něco takového ještě zažít. Myslím, že mě pochopila. A já jsem zase o kousek víc pochopila sebe i lidský a zvířecí svět. A tak ti děkuji Tillynko, že jsi mi zase připomněla to, co je opravdu důležité.
