Jedna z mých prvních komunikací proběhla s čivavou jménem Chicco. Protože s intuitivní komunikací teprve začínám, v podstatě každá z nich mě něčím překvapí. Když to teď tak píšu, vlastně si nejsem jistá, jestli mě zvířecí duše někdy překvapovat přestanou..
Co mě překvapilo konkrétně u Chicca, byla i přes jeho maličký vzrůst jeho obrovsky silná energie. Cítila jsem v něm velkou sílu, oporu, odvahu, klid. Cítila jsem, že kdyby na mě padla tíha celého světa, jeho krásná silná energie mě celou obejme a udrží. Že v něm má jeho člověk parťáka, pevného jako skála. Byla to prostě opravdu síla.
Připomnělo mi to zase v jak kouzelném světě žijeme a o co vše přicházíme, pokud se na něj díváme pouze očima. Vždycky mě totiž fascinovalo, když jsem viděla, jak nějaký maličký pejsek nebo dokonce kočky i koťátka, dokážou vzbudit veliký respekt ve vizuálně mnohonásobně větším zvířeti a nedokázala jsem to úplně pochopit. Jak je tohle vlastně možné?
Teď už to chápu, protože jsem měla možnost to cítit. Zvířata totiž narozdíl od nás tuto schopnost dívat se na svět z více rozměrů neztratili. Oni tu svou energii moc dobře vnímají a reagují právě i na ní.
Tato komunikace se mě osobně hodně dotkla, protože jsem také menšího vzrůstu, vážím sotva 50 kg a někdy si ve světě přijdu hodně malička, slabá. Chicco mi připomněl, že moje fyzická síla není mou jedinou silou a že fyzickými hranicemi a možnostmi mého těla moje osobní síla jakožto kompletní bytosti nekončí.
Musím se opět uklonit před moudrostí a skutečnou velikostí duší zvířat. Vím, že jsem teprve na začátku své cesty, ale už teď začínám chápat, že ta cesta bude magická a plná silných momentů. A tak děkuju. Děkuju Chiccovi za jeho lekci o velikosti a síle.
